Staré názvy měsíců
Na řadě míst ve středních Čechách, ale nejen tam, je možné v 60. letech 19. století narazit na používání starých názvů měsíců. Pravidelně zde můžeme potkat především růžen a lipen, tedy červen a červenec. Někdy narazíme také na studen, což není leden, ale listopad.
Často se setkáme také se zkratkami měsíců – ty se používaly u latinských názvů pro září, říjen, listopad a prosinec. Můžeme najít zápis jak s římskými číslicemi, tak s těmi arabskými, tedy VIIber nebo 7ber, VIIIber nebo 8ber, IXber nebo 9ber a Xber nebo 10ber. Tyto názvy vycházejí z původního římského kalendáře, kdy rok začínal březnem – a tak bylo září sedmým (septem) měsícem, říjen osmým (octo), listopad devátým (novem) a prosinec desátým (decem) měsícem.
Můžeme též narazit na staré německé názvy. Těch je přece jen povícero a občas jsou poněkud matoucí:
leden – Hartmonat, Eismond (též Eismonat)
únor – Hornung (to je název, se kterým se setkáte z uvedených asi nejčastěji), Rebmonat
březen – Frühlingsmonat, Lenzmond (nebo monat)
duben – Grasmond, Ostermond (nebo monat)
květen – Blühmond (monat) Wonnemod (monat)
červen – Brachmond (monat)
červenec – Heumond (monat)
srpen – Bisemond, Erntemond (monat)
září – Holzmond (monat), Herbsmonat
říjen – Weinlesemonat, Weinmond
listopad – Windmond, Wintermonat
prosinec – Christmonat, Heiligenmonat